John Holt

(14. dubna 1923 - 14. září 1985) byl americký spisovatel a pedagog, zastánce homeschoolingu a unschoolingu a průkopník v oblasti teorie práv dítěte.

    John Holt byl nejstarší ze tří dětí a vyrůstal v Nové Anglii v USA. Studoval na různých soukromých školách, jejichž jména později odmítal prozradit s tím, že vše důležité se naučil nikoli ve škole, ale mimo ni. Absolvoval Yale University a na naléhání své sestry se stal učitelem v páté třídě. Trávil také hodně času s malými dětmi své sestry a přátel. Byl výborný pozorovatel, a proto si brzy všiml obrovského rozdílu mezi desetiletými dětmi ve své třídě, které (jak je cítit z jeho první knihy How Children Fail / Proč děti neprospívají) měl velmi rád a jeden- až dvouletými dětmi. Děti ve třídě, navzdory jejich materiálně bohatému zázemí a vysokému IQ byly, až na několik výjimek, bázlivé a nejisté, zatímco mladší děti byly odvážnými dobrodruhy. Po několika letech učení v Coloradu se přestěhoval do Bostonu. Zde se setkal s učitelem Billem Hullem a rozhodli se pro společný projekt. Jeden učil, druhý pozoroval. Vzkazy, dopisy a deníkové záznamy nashromážděné během jedenácti let výuky tvoří jádro dvou jeho nejznámějších knih - už zmíněné How Children Fail / Proč děti neprospívají a How Children Learn / Jak se děti učí, stejně jako jeho méně známé, ale radikálnější práce Escape from Childhood: The Rights and Needs of Children / Útěk z dětství: Práva a potřeby dětí (v ČJ pravděpodobně vůbec nevyšla, pokud se mýlím, dejte mi prosím vědět, díky!). V těchto třech knihách Holt podrobně popsal svůj pohled na vzdělávání dětí. Hlavním důvodem, proč děti ve školách "selhávají" a nenaplňují očekávání dospělých, je podle něj strach. Strach, že odpovím špatně; strach, že se zesměšním, ztrapním před učitelem nebo spolužáky; strach, že nejsem dost dobrý. Holt dospěl k názoru, že obavy dětí jsou ještě umocněny faktem, že jsou nuceny učit se něco, co je často vůbec nezajímá.

    V roce 1964 Holt vydal svou první knihu (How Children Fail), kde mimo jiné říká, že děti v učivu neselhávají navzdory úsilí škol, ale právě kvůli školám jako takovým. Nebylo divu, že kniha vyvolala bouři kontroverze. Holt se téměř přes noc stal v Americe známým, byl zván do mnoha talk show, psal knižní recenze pro časopis Life. Ve své další knize (How Children Learn), která vyšla roku 1967, se Holt snažil objasnit proces učení dětí a důvody, proč věří že školy tento proces narušují. Stal se vyhledávaným řečníkem a zastáncem školské reformy. Byl hostujícím učitelem na univerzitách v Harvardu a v Berkeley. Až do této doby v žádné ze svých knih nenavrhl alternativu k institucionalizovanému vzdělávání - doufal, že se mu podaří iniciovat hluboké přehodnocení školství, chtěl, aby se školy staly pro děti přátelštějšími místy. Ale jak plynul čas, dospěl Holt k přesvědčení, že školy jsou takové, jaké je chce mít společnost, a že k výraznější reformě školství za jeho života nedojde.

    Holt tedy ukončil kariéru učitele, aby mohl publikovat své představy o vzdělávání naplno. Brzy se seznámil s knihami od jiných autorů zpochybňujícími předpoklady a efektivnost povinné školní docházky, mj. Deschooling Society od Ivana Illiche a No More Public School od Harolda Bennetta. Bennett šel ve své knize až tak daleko, že radil rodičům, jak zařídit (třeba i ilegálně), aby své děti do školy nemuseli poslat. V roce 1976 vydal Holt knihu Instead of Education: Ways to Help People Do Things Better, která končí větou "Meanwhile, education—compulsory schooling, compulsory learning—is a tyranny and a crime against the human mind and spirit. Let all those escape it who can, any way they can." ("Povinná školní docházka - povinné učení - je tyranie a zločin proti lidské mysli a duši. Každý, kdo se mu může jakkoli vyhnout, ať tak učiní." 

    Na základě této knihy se Holtovi začali ozývat lidé, kteří praktikovali "homeschooling" - učili své děti doma. Po několika měsících dopisování si s mnoha takovými rodinami začal Holt v roce 1977 vydávat časopis věnovaný domácímu vzdělávání Growing Without Schooling.

Holtova filozofie byla prostá:

"... the human animal is a learning animal; we like to learn; we are good at it; we don't need to be shown how or made to do it. What kills the processes are the people interfering with it or trying to regulate it or control it."  (... lidská bytost = učenlivá bytost; učíme se rádi; jsme v tom dobří; nepotřebujeme, aby nám někdo ukazoval, jak to máme dělat, nepotřebujeme být do učení nuceni. Co tyto procesy učení zabíjí jsou lidé, kteří se do něj vměšují nebo se snaží jej regulovat a kontrolovat.) 

    Odtud už nebylo daleko k homeschoolingu. V roce 1980 Holt řekl: "I want to make it clear that I don’t see homeschooling as some kind of answer to badness of schools. I think that the home is the proper base for the exploration of the world which we call learning or education. Home would be the best base no matter how good the schools were." (Aby bylo jasno: nevidím homeschooling jako nějaký druh odpovědi na fakt, že školy jsou špatné. Myslím si, že domov je ta pravá základna pro zkoumání světa - což je to, co nazýváme učením či vzděláváním. Domov by byl tím nejlepším místem, i kdyby školy byly sebelepší.)

    Ve svých čtyřiceti letech se Holt začal učit hrát na violoncello, o čemž píše ve své další knize z roku 1979 Never Too Late: My Musical Life Story.

    Holt nepřestal bojovat za reformu školství až do své smrti v roce 1985.

Od homeschoolingu k unschoolingu

    Po mnoha letech práce ve školství cítil Holt značné zklamání. Dospěl k přesvědčení, že školství není možné reformovat, protože je od základu špatné a stal se propagátorem domácího vzdělávání. Bylo by ovšem zbytečné pouze vzít děti ze školy a vytvořit doma prostředí, které je škole podobné. Věřil, že "děti, které jsou obklopeny různorodým a stimulujícím prostředím se naučí to, co jsou připraveny se naučit ve chvíli, kdy jsou připraveny se to naučit". Holt věřil, že není potřeba děti do učení nutit - samy k němu přirozeně dospějí, pokud je jim poskytnuta svoboda nechat se vést vlastními zájmy a pokud mají k dispozici širokou škálu zdrojů, ze kterých se mohou učit. Tuto filozofii Holt nazval unschoolingem.

    Holtova kniha o homeschoolingu - Teach Your Own - vyšla roku 1981 a brzy se stala "Biblí" homeschoolerů. V roce 2003 byla revidována a aktualizována Holtovým spolupracovníkem Patrickem Farengou. (Ani tato kniha v češtině bohužel nevyšla, pokud má někdo jiné informace, dejte mi prosím vědět.)

zdroje: Wikipedie, knihy Johna Holta